====== Windows XP ======

Tento systém byl prvním z produkce Microsoftu, který nabídl produkční implementaci IPv6 (v Service Packu 1). Jeho používání však nebylo zdaleka rovnocenné s IPv4, navíc se systém bez staršího protokolu neobejde - DNS dokáže řešit jen po IPv4.


====== Instalace ======


Ve výchozím stavu je IPv6 vypnuto, musíte je nejprve nainstalovat. Přihlásíte se jako uživatel se správcovskými právy, spustíte příkazový řádek a zadáte

<code>ipv6 install
</code>
Jakmile systém ohlásí "OK", je IPv6 připraveno k použití.

Pro řízení jeho činnosti máte k dispozici dvě alternativní sady konfiguračních příkazů. Jednu z nich představuje //netsh//, popsaný v části věnované [[ms_windows_vista]]. Je dostupný i ve starším systému a používá se stejně. Kromě něj lze konfigurační zásahy provádět i příkazem //ipv6//. Tato varianta je pro XP tradiční a zde ji budeme používat.


====== Konfigurace rozhraní ======


Pro běžné využití by neměla být nutná, o vše se postará automatická konfigurace. Příkazem

<code>ipv6 if
</code>
si můžete prohlédnout její výsledky. Windows XP identifikují rozhraní pomocí indexů (pořadových čísel). První tři mají pevně definované významy:

  -  smyčka (loopback)
  -  ISATAP
  -  6to4

Od čtyřky začínají další rozhraní - síťové karty, tunely a podobně. Windows XP používají dočasné adresy podle RFC 3041 pro ochranu soukromí. Pokud by vám tato vlastnost vadila, lze ji vypnout

<code>netsh interface ipv6 set privacy disabled
</code>
Adresu lze samozřejmě přiřadit i ručně. Slouží k tomu příkaz

<code>ipv6 adu //rozhraní/adresa//
</code>
kde //rozhraní// je index rozhraní, jemuž přidělujete danou //adresu//. Připojením parametru  ''life ''//sekundy// můžete omezit dobu její životnosti. Zadáním nulové životnosti odstraníte existující adresu. Parametrem ''anycast'' adresu nastavíte jako výběrovou.

Vytvoření ručně konfigurovaného **tunelu** zajistí příkaz

<code>ipv6 ifcr v6v4 //zdejší_IPv4// //protější_IPv4//
</code>
jemuž zadáte IPv4 adresy obou jeho konců. Následně pomocí //ipv6 adu// přiřadíte IPv6 adresu jeho místnímu konci.

Tabulku politik pro **výběr adresy** si můžete nechat zobrazit příkazem //ipv6 ppt// a zasahovat do ní pomocí //ipv6 ppu//.


====== Směrování ======


Ke zobrazení aktuálního stavu směrovací tabulky pro IPv6 slouží

<code>ipv6 rt
</code>
Zásahy do ní lze provádět příkazem

<code>ipv6 rtu //cíl// //rozhraní/kudy//
</code>
kde //cíl// představuje cílovou adresu, //rozhraní// je index rozhraní, jímž budou datagramy odesílány, a //kudy// je IPv6 adresa nejbližšího směrovače na cestě k danému cíli. Jestliže je cíl přímo dostupný, lze vynechat ///kudy// a uvést pouze index rozhraní. Například by se dal jako implicitní směrovač nastavit stroj s adresou fe80::201:96ff:fe94:4ee0, který je dosažitelný po lokální síti (rozhraní 4):

<code>ipv6 rtu 0::/0 4/fe80::201:96ff:fe94:4ee0
</code>
Má-li počítač fungovat jako směrovač a předávat datagramy mezi svými rozhraními, použijte pro každé z nich příkaz

<code>ipv6 ifc //rozhraní// forwards
</code>

====== Přechodové mechanismy ======


**[[6to4]]** rozhraní se založí automaticky, pokud má počítač veřejnou IPv4 adresu. Je-li IPv4 adresa řekněme 1.2.3.4, přidělí systém 6to4 rozhraní adresu 2002:102:304::102:304 a do směrovací tabulky přidá záznam pro odesílání datagramů na adresu 2002::/16 tímto rozhraním. Nevyužívá výběrovou adresu pro 6to4 zprostředkovatele, místo toho nastaví implicitní cestu na stroj //6to4.ipv6.microsoft.com//. Toto chování lze změnit příkazem

<code>netsh interface 6to4 set relay //jméno_zprostředkovatele//
</code>
Také jednoduché použití **[[isatap]]** je zcela bez práce. Má-li váš počítač IPv4 adresu, přiřadí se automaticky rozhraní číslo 2 lokální linková ISATAP adresa. Pro komunikaci s ostatními počítači ve vaší IPv4 síti by měla stačit. Jakmile byste chtěli opustit hranice své sítě, budete potřebovat globální ISATAP prefix a informaci o přístupovém směrovači. Stávající implementace nenabízí žádné prostředky pro jejich automatické zjištění. Budete muset manuálně konfigurovat adresu dotyčného rozhraní a přidat záznam do směrovací tabulky.

Na **[[teredo]]** klienta ve Windows XP bahužel není spolehnutí. Sice je v systému přítomen, ale nepracuje spolehlivě. Pokud jej chcete zkusit, zapněte jej příkazem

<code>netsh interface ipv6 set teredo client
</code>